Část I. A lá Španělská chřipka

COVIDová krize

Českým investorům se zatím neříká pravda. Všem lidem se informace dávkují postupně. Buď jsou politici a ekonomové mluvící v televizi hloupí, nebo je to součást dávkovací strategie pro veřejnost. První odhady poklesu HDP ve výši ca 2,5 % byl od začátku zcela chybný, další odhady 2 - 10 % mají poměrně velký rozptyl. Všechno to jsou ale jen hry s odhady čísel. Experti můžou mít různé názory. Většinou je spojuje stejná profesní bublina, byť v odhadech se liší.

Pojďme se na investiční příležitosti a hrozby podívat ne z pohledu ekonoma, ale z pohledu šíření viru. Ekonomové ani vlády jakoby situaci stále nevnímali dostatečně reálně. Dokonce jeden ekonom řekl, že toto není opravdová krize, jen se zastavil provoz. No - právě! :) Toto je dost možná ta nejskutečnější krize, jakou jsme během našich životů poznali. Z velké části díky pomalým reakcím odborníků a vlád a z toho pak plynoucích destruktivních opatření.

Abychom chápali co se děje, potřebujeme se v I. části krátce ohlédnout do minulosti. Nejlépe k letům 1918 - 1920, kdy světem zmítala, krom "světové" války, především světová chřipka. Už jste o ní slyšeli jako o Španělské chřipce. Povšimněte si, že pouze světová válka je v uvozovkách.

Dosahovaná délka dožití nepřesahovala 50 let v Evropě, v ostatních částech světa byla často nižší. Proběhla ve 3 vlnách, někteří badatelé zaznamenali ještě 4. vlnu. První vlna se přehnala celkem rychle a v prosinci 1918 už byla na většině území pryč a nezanechala větší škody. Některým zemím se dokonce vyhnula. Jako Austrálii, která dokázala, že chřipce lze účelnými opatřeními čelit. Nejničivější byla 2. vlna, kdy lidé často trpěli zápalem plic a modráním/fialověním pokožky. Druhá vlna už smetla i Austrálii, kde zaznamenali 20 000 úmrtí. Celkový počet úmrtí přisouzený Španělské chřipce se odhaduje mezi 50 - 100 miliony.

Bylo to v době, kdy byly lékařům známé bakterie, ale ještě ne tak dobře viry. Doba, kdy se protínaly moderní způsoby života s pozůstatky ještě toho středověkého. Myslíme si, že jsme dnes vyspělá civilizace? Do určité míry ano, dokážeme velmi "civilizovaně" neekologicky ničit ne planetu, jak se často mylně domníváme, ale podmínky vhodné pro život člověka. Planeta tady bude i po nás. Máme spousty léků  a technologií. Ovšem co určitě nemáme, je pevnější zdraví! Dá se tedy čekat méně obětí, než na počátku dvacátých let minulého století, ale ekonomické dopady pro nás nebudou o nic lepší.

Právě sledujeme, jak málo stačí, aby byly dnešní ekonomiky paralyzované. Reálně můžeme čekat dva základní scénáře průběhu nové chřipky. První, více pravděpodobný, zopakuje historické události tak, jak je běžné a virem si projdeme v několika vlnách.

Druhý scénář říká, že vir necháme volně projít, jak říkají zlí jazykové, promoříme se a získáme imunitu. Nu, i obětujeme starší a nemocné spoluobčany. Což je méně pravděpodobná varianta. Všechny evropské státy dnes ukazují, že vir nehodlají zastavit a budou udržovat koeficient přenosnosti viru, který mu umožní se šířit v očekávaných mezích.

Dřív nebo později pozornost poleví, restrikce se budou muset uvolnit a "chřipka" se bude vracet. Ať už očekávaně, nebo neočekávaně. Viry také velmi rádi mutují. Pozor, pak nemusí platit ani dnes skloňovaná získaná imunita! Západní svět je pro zdravý úsudek příliš nemocný svými ekonomickými ambicemi a pohodlím. Nyní je na řadě Indie, kde si lze těžce představit cokoliv jiného, než katastrofu. A co Afrika? Také nezapomeňme na možnost vyvinutí vakcíny.

Investor by měl připouštět všechna rizika. A proto se raději v pokračování článku budeme věnovat našim možnostem, příležitostem a jak se k nim můžeme stavět :).